Většinou se v současné době pod pojmem kůrovec myslí převážně druh lýkožrout smrkový, který napadá přednostně smrk, ale pokud je přemnožen a smrk v okolí není v dosahu, je schopen napadnout a zahubit i borovici lesní, vejmutovku, kleč, modřín, nalezen byl i na douglasce. Je proto potřeba věnovat asanaci napadených stromů patřičnou pozornost. Prakticky každá dřevina má ale svého kůrovce, v Česku je jich přibližně 120 různých druhů.
V případě podezření na napadení stromu kůrovcem doporučujeme vyfotit příznaky napadení a kontaktovat odborníky z Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (www.vulhm.cz/los) nebo z nekrmbrouka.cz.
Drtinky na kůře napadeného smrku.
Kůrovec je celkem dobrý letec, je schopen uletět i kilometry. Většinou ale nemusí letět daleko, protože zdroj potravy najde ve svém okolí. V současnosti se může šířit i z neasanovaného kůrovcového dříví, které si nakoupíte a dovezete z lesa. Pokud si takové dříví pořídíte na topení, je potřeba ho spálit včetně opadané kůry přes zimu do dubna, jinak hrozí, že napadne smrk nebo další jehličnaté dřeviny v okolí. Pro delší skladování je třeba spálit kůru nebo dříví asanovat.
Část kůrovců zimuje mimo vytěžené dříví. Tyto kůrovce se proto snažíme chytat pomocí lapačů a dalších zařízení. Lapač je uzpůsobené zařízení, do kterého se umístí feromonový odparník, který kůrovce do lapačů láká. Používá se zejména na jaře po začátku rojení (obvykle od dubna v okamžiku, kdy teploty překročí 20 oC). Účinnost ale nemusí být stoprocentní. Okolní stromy je potřeba kontrolovat a v případě napadení vytěžit a asanovat dříve, než z něj brouk vyletí a napadne další stromy.
Feromonový lapač slouží jako past na rojící se brouky.
Sledovat změny ve stavu lesa je samozřejmě nejlepší průběžně. Pokud se týká napadení kůrovci, je nejlepší časovat kontrolu nejméně po každém vrcholu rojení kůrovců, kdy je napadení stromů nejpravděpodobnější. Zda vrchol rojení nastal, je možné zjistit na stránkách www.kurovcoveinfo.cz, kde jsou záznamy o odchytech v lapačích zobrazující průběh rojení i aktuální výstrahy. Pokud chcete zvolit pravidelnou kontrolu, pak nejméně v intervalu 3 týdnů po celou dobu rojení.
Napadené stromy, které naleznete v průběhu zimy, je potřeba asanovat nejlépe do konce března. Stromy nově napadené na jaře je potřeba asanovat do končení vývoje nové generace, což je podle počasí přibližně 6 týdnů od prvního napadení.
Obecně platí, že většinu přípravků může aplikovat pouze osoba s příslušným osvědčením. Doporučujeme proto využít služby specializovaných firem. Pro tzv. neprofesionální použití je registrován na asanaci lýkožrouta smrkového přípravek Forester (do 31. 10. 2019).
Vzhledem k často se měnícím informacím je možné aktuální informace ověřovat v Registru přípravků na ochranu rostlin.
Vyvézt kůrovcem napadené dříví z lesa nestačí. Kůrovci žijí pod kůrou a v okamžiku, kdy teploty překročí 20 oC, poletí hledat vhodnou potravu, což jsou smrky, borovice a některé další jehličnany v okolí. Je potřeba buď dříví (palivo) do jara spálit nebo kůru oloupat a spálit. Pouhý odvoz kůrovcové dříví z lesa je navíc aktuálně zakázán platnou legislativou.
Pokud se s vlastníkem nedomluvíte, můžete se obrátit na orgán státní správy lesů - místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, který může vydat rozhodnutí, které vlastníkovi uloží provedení příslušných opatření.
Primárně je třeba udělat vše, aby ke stavu, kdy kůrovec strom opustí, nedošlo. Pokud k tomu již vlivem např. extrémní kalamity dojde, je rozhodnutí, co provedete se souší bez kůry hlavně na vás. Kůrovci se nacházejí pod kůrou, proto strom bez kůry už nebezpečí z pohledu ochrany lesa proti kůrovcům nepředstavuje. Jiná věc je nebezpečí pádu starších souší, u kterých dochází k poškození dřeva dřevokaznými houbami. Aktuální opatření obecné povahy umožňuje odložení sterilních kůrovcových souší do konce roku 2022.
Lýkožrout smrkový listnáče nenapadá, další jehličnaté stromy (borovice, modřín) pak jen v případě extrémního přemnožení, pokud již není v lokalitě smrk. Kácet tyto stromy tedy nemusíte, naopak jestliže jsou vitální, je vhodnější jejich ponechání v porostech z důvodu podpory přirozené obnovy a zástinu nových porostů.
Informace o finančních příspěvcích najdete na stránkách MZe, případně na stránkách příslušných krajských úřadů, které k podpoře vlastníků lesů přistupují rozdílně.
Toto záleží na konkrétní lokalitě. Plochy s novými stromky není v mnoha případech nutné oplotit, je možné ochranu proti zvěři provést například nátěrem repelenty, rozsochami, případně další ochranou. V lokalitách, kde je hodně spárkaté zvěře, je oplocení nejefektivnějším způsobe ochrany mladých porostů.
Je potřeba zajistit asanaci dříví. Pokud jsou pod kůrou larvy, je nejlepší odkornění klád, pokud jsou pod kůrou již noví dospělí brouci, pak postřikem insekticidy. Odkorněné dříví je možné skladovat například na palivo. Zvýšit šanci na zajištění odbytu je možné tím, že se domluvíte s dalšími vlastníky na společné nabídce většího objemu dříví, který může být pro odběratele atraktivnější.
Pokácením strom obvykle nezaschne. V některých případech se to může stát, pokud jsou klády volně rozloženy po osluněné ploše a jsou okolo 30 st. teploty, lýko se připeče a kůrovec zaschne. Jedná se ale spíše o ojedinělý případ a nelze na něj v žádném případě spoléhat. K zasychání dochází v případě larev po odkornění.
Ukládání opatření je v kompetenci orgánů státní správy lesů – prvnoinstančně ORP. Na ně je možné se obrátit s žádostí o uložení opatření (odkazuje na § 32 odst. 9 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, který řeší i výskyt škodlivého organismu nacházejícího se mimo les, což skládka kůrovcového dříví mimo les splňuje).
Odborný lesní hospodář je poradce vlastníka, který nemůže ukládat povinnosti, může pouze doporučit.
Doporučujeme domluvit se se sousedem na společném zpracování (větší objem je zajímavější i pro odběratele). Pokud to není možné, je nutné se obrátit na orgán státní správy lesů (obec s rozšířenou působností) a požádat ho o vydání rozhodnutí, které vlastníkovi zásah uloží. V případě jeho nečinnosti je možné kontaktovat Českou inspekci životního prostředí, která může nekonajícímu vlastníkovi uložit pokutu i opatření k nápravě. Od poloviny září již kůrovec nenapadá další stromy, asanace musí být provedena do konce března.
Na začátku rojení (v dubnu příštího roku) skutečně přítomný kůrovec tyto stromy může ohrozit. Pokud se kůrovec ve dříví (resp. v kůře kupovaných klád) nachází, je potřeba dříví do jara spálit. Pokud by se tak nestalo, je nutné zabezpečit, aby ze dříví nevylétl – nejlépe přikrytím insekticidní sítí nebo dříví postříkat insekticidem povrchu a zakrýt plachtou. Pokud je to možné, lze kůru oloupat a do jara spálit – odkorněné dříví už brouka neobsahuje.
Situace je podobná prakticky v celém středoevropském regionu. V důsledku klimatických výkyvů se množí se i další druhy kůrovců, rozsáhlá kalamita kůrovců probíhá například také na borovici v USA, ale obdobnou kalamitou bojují i v Asii. I u nás jsou regiony zeleného nenapadeného lesa bez souší, kde běžný návštěvník nepozná, že se zvyšuje riziko rozvoje kalamity. Srovnání se zahraničím je často spíše otázkou, která místa jsou porovnávána. Z dostupných dat je rozvoj kalamity např. v Rakousku a Německu podobný jako v ČR.
Informace o škůdcích a škodlivých činitelích s největším významem jsou dostupné například formou letáků Lesní ochranné služby, ke stažení na adrese http://www.silvarium.cz/los/letaky-los.
Každý vlastník lesa má svého poradce – odborného lesního hospodáře, který mu může v konkrétním případě poradit. Pokud si ho nevybral sám, je jím většinou státní podnik Lesy České republiky nebo jiná fyzická nebo právnická osoba s patřičnou kvalifikací, kterou výkonem této funkce pověřil orgán státní správy lesů, což je místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Dostupné informace o lesích jsou každoročně vydávány v tzv. Zelené zprávě (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství v ČR pro daný rok) dostupné např. na stránkách Ústavu hospodářské úpravy lesů www.uhul.cz (Zelená zpráva na http://www.uhul.cz/ke-stazeni/informace-o-lese/zelene-zpravy-mze).
(PROVOZ INFOLINKY PONDĚLÍ - PÁTEK)
Realizace projektu:
