• Napadá kůrovec jen smrky?

Většinou se v současné době pod pojmem kůrovec myslí převážně druh lýkožrout smrkový, který napadá přednostně smrk, ale pokud je přemnožen a smrk v okolí není v dosahu, je schopen napadnout a zahubit i borovici lesní, vejmutovku, kleč, modřín, nalezen byl i na douglasce. Je proto potřeba věnovat asanaci napadených stromů patřičnou pozornost. Prakticky každá dřevina má ale svého kůrovce, v Česku je jich přibližně 120 různých druhů.

V případě podezření na napadení stromu kůrovcem doporučujeme vyfotit příznaky napadení a kontaktovat odborníky z Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (www.vulhm.cz/los) nebo z nekrmbrouka.cz.

Zavrt maly

 Drtinky na kůře napadeného smrku. 

 

  • Odkud se kůrovec bere?

Kůrovec je celkem dobrý letec, je schopen uletět i kilometry. Většinou ale nemusí letět daleko, protože zdroj potravy najde ve svém okolí. V současnosti se může šířit i z neasanovaného kůrovcového dříví, které si nakoupíte a dovezete z lesa. Pokud si takové dříví pořídíte na topení, je potřeba ho spálit včetně opadané kůry přes zimu do dubna, jinak hrozí, že napadne smrk nebo další jehličnaté dřeviny v okolí. Pro delší skladování je třeba spálit kůru nebo dříví asanovat.

 

  • Mám les, který byl v minulém roce napaden kůrovcem. Stromy jsem zpracoval, můžu ještě nějak bránit dalšímu napadení?

Část kůrovců zimuje mimo vytěžené dříví. Tyto kůrovce se proto snažíme chytat pomocí lapačů a dalších zařízení. Lapač je uzpůsobené zařízení, do kterého se umístí feromonový odparník, který kůrovce do lapačů láká. Používá se zejména na jaře po začátku rojení (obvykle od dubna v okamžiku, kdy teploty překročí 20 oC). Účinnost ale nemusí být stoprocentní. Okolní stromy je potřeba kontrolovat a v případě napadení vytěžit a asanovat dříve, než z něj brouk vyletí a napadne další stromy.

20160523_081929Feromonový lapač slouží jako past na rojící se brouky.

  • Jak často bych měl les v letním období kontrolovat?

Sledovat změny ve stavu lesa je samozřejmě nejlepší průběžně. Pokud se týká napadení kůrovci, je nejlepší časovat kontrolu nejméně po každém vrcholu rojení kůrovců, kdy je napadení stromů nejpravděpodobnější. Zda vrchol rojení nastal, je možné zjistit na stránkách www.kurovcoveinfo.cz, kde jsou záznamy o odchytech v lapačích zobrazující průběh rojení i aktuální výstrahy. Pokud chcete zvolit pravidelnou kontrolu, pak nejméně v intervalu 3 týdnů po celou dobu rojení.

 

  • Do kdy bych měl napadené stromy na jaře vytěžit?

Napadené stromy, které naleznete v průběhu zimy, je potřeba asanovat nejlépe do konce března. Stromy nově napadené na jaře je potřeba asanovat do končení vývoje nové generace, což je podle počasí přibližně 6 týdnů od prvního napadení.

 

  • Jakými chemickými prostředky mohu kůrovce jako malý vlastník asanovat?

Obecně platí, že většinu přípravků může aplikovat pouze osoba s příslušným osvědčením. Doporučujeme proto využít služby specializovaných firem. Pro tzv. neprofesionální použití je registrován na asanaci lýkožrouta smrkového přípravek Forester (do 31. 10. 2019).
Vzhledem k často se měnícím informacím je možné aktuální informace ověřovat v Registru přípravků na ochranu rostlin.

 

  • Stačí pokud převezu kůrovcové dříví z lesa a uskladním u domu?

Vyvézt kůrovcem napadené dříví z lesa nestačí. Kůrovci žijí pod kůrou a v okamžiku, kdy teploty překročí 20 oC, poletí hledat vhodnou potravu, což jsou smrky, borovice a některé další jehličnany v okolí. Je potřeba buď dříví (palivo) do jara spálit nebo kůru oloupat a spálit. Pouhý odvoz kůrovcové dříví z lesa je navíc aktuálně zakázán platnou legislativou.

 

  • Co mohu udělat pro to, aby sousední vlastník vytěžil napadené stromy a kůrovec se z nich nešířil do mého lesa?

Pokud se s vlastníkem nedomluvíte, můžete se obrátit na orgán státní správy lesů - místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, který může vydat rozhodnutí, které vlastníkovi uloží provedení příslušných opatření.

 

  • Mám v lese souše bez kůry, co mám dělat?

Primárně je třeba udělat vše, aby ke stavu, kdy kůrovec strom opustí, nedošlo. Pokud k tomu již vlivem např. extrémní kalamity dojde, je rozhodnutí, co provedete se souší bez kůry hlavně na vás. Kůrovci se nacházejí pod kůrou, proto strom bez kůry už nebezpečí z pohledu ochrany lesa proti kůrovcům nepředstavuje. Jiná věc je nebezpečí pádu starších souší, u kterých dochází k poškození dřeva dřevokaznými houbami. Aktuální opatření obecné povahy umožňuje odložení sterilních kůrovcových souší do konce roku 2022.

 

  • Kůrovec mi sežral smrk, ale v lese zbyly duby, modřín a pár dalších dřevin. Hrozí, že je také napadne kůrovec? Mám tyto dřeviny také vytěžit?

Lýkožrout smrkový listnáče nenapadá, další jehličnaté stromy (borovice, modřín) pak jen v případě extrémního přemnožení, pokud již není v lokalitě smrk. Kácet tyto stromy tedy nemusíte, naopak jestliže jsou vitální, je vhodnější jejich ponechání v porostech z důvodu podpory přirozené obnovy a zástinu nových porostů.

 

  • Existuje nějaká finanční podpora na zalesnění kalamitní plochy?

Informace o finančních příspěvcích najdete na stránkách MZe, případně na stránkách příslušných krajských úřadů, které k podpoře vlastníků lesů přistupují rozdílně.

 

  • Je nutné plochy, které zalesním, oplotit?

Toto záleží na konkrétní lokalitě. Plochy s novými stromky není v mnoha případech nutné oplotit, je možné ochranu proti zvěři provést například nátěrem repelenty, rozsochami, případně další ochranou. V lokalitách, kde je hodně spárkaté zvěře, je oplocení nejefektivnějším způsobe ochrany mladých porostů.

 

  • Mám vytěženo zhruba 20 kubíků kůrovcového dříví, ale nemohu najít odběratele, co mám dělat?

Je potřeba zajistit asanaci dříví. Pokud jsou pod kůrou larvy, je nejlepší odkornění klád, pokud jsou pod kůrou již noví dospělí brouci, pak postřikem insekticidy. Odkorněné dříví je možné skladovat například na palivo. Zvýšit šanci na zajištění odbytu je možné tím, že se domluvíte s dalšími vlastníky na společné nabídce většího objemu dříví, který může být pro odběratele atraktivnější.

 

  • V lese je jistě více škůdců. Kteří patří mezi nejvýznamnější?

Informace o škůdcích a škodlivých činitelích s největším významem jsou dostupné například formou letáků Lesní ochranné služby, ke stažení na adrese http://www.silvarium.cz/los/letaky-los.

 

  • Můžu se poradit s někým, kdo má odpovídající kvalifikaci a můj les zná?

Každý vlastník lesa má svého poradce – odborného lesního hospodáře, který mu může v konkrétním případě poradit. Pokud si ho nevybral sám, je jím většinou státní podnik Lesy České republiky nebo jiná fyzická nebo právnická osoba s patřičnou kvalifikací, kterou výkonem této funkce pověřil orgán státní správy lesů, což je místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

 

  • Sháním informace o lesích v ČR. Kde je můžu najít?

Dostupné informace o lesích jsou každoročně vydávány v tzv. Zelené zprávě (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství v ČR pro daný rok) dostupné např. na stránkách Ústavu hospodářské úpravy lesů www.uhul.cz (Zelená zpráva na http://www.uhul.cz/ke-stazeni/informace-o-lese/zelene-zpravy-mze).