Živelní kalamita (vývraty, zlomy) je vhodná k odchytu kůrovců při jarním rojení. Pokud nechceme, aby byla napadena, musíme toto dříví odstranit do začátku rojení (dle počasí cca polovina dubna – polovina května). Je nutné správně zhodnotit kapacity ve vztahu k času potřebnému na zpracování polomů a asanaci napadeného dříví. V žádném případě nesmí dojít k vyrojení (výletu) nové generace lýkožrouta z napadeného dříví.
Více informací
Včasné nalezení všech napadených stromů je základem další úspěšné obrany. Po začátku rojení (obvykle od dubna poté, co teploty překročí 20 °C) začínáme hledat napadené stromy pomocí drtinek. Nově napadené stromy se objevují na osluněných porostních stěnách především při maximálních denních teplotách mezi 25-30 °C, ve velkých ohniskách se mohou objevit již při teplotách nad 20 °C. Při teplotách nad 30 °C pak ohniska vznikají uvnitř porostů nebo na zastíněných porostních stěnách. Se zvětšující se teplotou může dojít ke vzniku ohniska hlouběji v porostu. Proto ve dnech (resp. těsně po nich), kdy maximální teplota překročila 30 °C, je nutné hledat i uvnitř porostů.
Více informací
Nejlepší obranou proti kůrovcům je chytit maximum brouků již při jarním rojení. Nelze sice v dnešní době očekávat, že se podaří odchytit veškeré kůrovce, ale čím více brouků se podaří zahubit, tím méně bude napadeno stromů. K tomu slouží různá odchytová zařízení, která se připravují před počátkem rojení na přelomu března a dubna.
Odchyt je nejúčinnější při jarním rojení, pokud jsou v lokalitě v průběhu zimy zpracovány napadené stromy. Na instalovaná opatření reagují kůrovci do té doby, než se jim podaří napadnout nové stojící stromy. Pokud se ale tyto stromy budou průběžně vyhledávat a asanovat, lze opakovaně účinnost opatření obnovovat.
Ruční odkorňování pomocí škrabáku na kůru (na trhu je jich několik typů) je dostupné a účinné ve stádiích vývoje larva a kukla. Oloupání kůry z pokáceného kmene v malém množství nevyžaduje pro fyzicky zdatného člověka zásadní náklady, kromě investice do vlastního času, a často je pro drobného vlastníka lesů jedinou dostupnou metodou. Chemická asanace nemá z hlediska vývojového stádia omezení, výkon je vyšší, ale pro drobného majitele lesa existují omezení v zajištění přípravků pro chemickou asanaci. Spíše pro větší vlastníky je alternativou je odkorňování pomocí adapterů na motorovou pilu.
Více informací
V současné době je k dispozici více možností asanace skládek. Jednou je aplikace insekticidních sítí, které lze použít i opakovaně. Klasický postřik skládek, kdy se ošetří pouze povrch skládky (zpravidla výřezů), je účinný jen tehdy, zkombinuje-li se se zakrytím skládky netkanou textilií.
Asanace pouhým odvozem napadeného dříví z lesa je v současné době zakázána. Aktivní kůrovcové dříví (tedy dříví, kde jsou pod kůrou živí jedinci kůrovců v jakémkoli vývojovém stadiu) musí být asanováno, i když je skladováno mimo les, například i jako palivové dříví v intravilánu obcí.
Více informací
Na počátku rojení lze množství kůrovců a tím i napadených stromů snížit pomocí odchytů kůrovců do lapačů, na otrávené lapáky. Pokud jste schopni zajistit odbyt dříví nebo asanaci v lese, je možné použít v místech jednotlivého výskytu kůrovcem napadených stromů i neotrávené lapáky. K odchytu lze použít i insekticidní síť, kterou v místě zakryjete neprodejné dříví.
V situaci kůrovcové kalamity na významné části území střední Evropy a nedostatku pracovníků a technologií není efektivní soustředit kapacity na těžbu sterilních kůrovcových stromů. Těžbu smrků, které již nemají kůru, lze odložit do 31. prosince 2022. V případě ponechání suchých stromů v porostech je možné požádat obec s rozšířenou působností o vyhlášení zákazu vstupu do lesů.
Teplota je důležitá pro průběh rojení (napadání atraktivního dříví i stojících stromů).
Rojení probíhá obvykle od dubna do září, ale začíná při teplotách nad 20 oC. Pokud tedy teploty nevystoupají nad tuto hodnotu nebo pod ní opět klesnou, rojení nezačne nebo se dočasně přeruší nebo výrazně zpomalí. To platí zvlášť, pokud se přidá déšť.
Naše vědomosti o kůrovcích se rozrůstají, a to jak v oblasti jeho chování, tak i v oblasti metod kontroly a obrany. Více informací naleznete na www.nekrmbrouka.cz, www.vulhm.cz/los, www.kurovcoveinfo.cz nebo v časopise Lesnická práce.
Základním prvkem poradenství je odborný lesní hospodář, další možnost představují orgány státní správy, především na obcích s rozšířenou působností. Třetí vrstvu tvoří odborná poradenská pracoviště, jako např. Lesní ochranná služba při Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Více informací
(PROVOZ INFOLINKY PONDĚLÍ - PÁTEK)
Realizace projektu:
