OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY (OOP) MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ 

 


AKTUÁLNĚ PLATNÝ STAV OD 1. LEDNA 2023

 

  • Možnosti v OL vyplývající z OOP č. 7 od 1. 1. 2023

Koncem loňského roku bylo vydáno OOP č.j. MZE-59640/2022-16212 ze dne 3. 11. 2022 (účinnosti nabylo dne 1. 1. 2023), kterým se mění a doplňuje OOP č. j. 17110/2020-MZE-16212 ze dne 2. 4. 2020, ve znění OOP č.j. MZE-49892/2021-16212 ze dne 14. 9. 2021. Toto doposud poslední vydané OOP zrušilo s účinností od 1. 1. 2023 bod 2.1. OOP č. j. 17110/2020-MZE-16212, kde bylo stanoveno, že v lesích na území tzv. červené zóny vlastník lesa není povinen používat jako obranná opatření lapače a klást lapáky, a opět byla rozšířena tzv. červená zóna.

  • Minimální počty odchytových zařízení podle vyhl. č. 101/1996 Sb.

V platnosti je nyní režim používání odchytových zařízení, jejichž minimální počty se stanoví podle vyhlášky č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže, v aktuálním znění.


K uplynutí stanoveného termínu se od 1. 1. 2023 povinnost vlastníka lesa přednostně zpracovat nahodilou těžbu vztahuje opět už i na kůrovcové souše (vyhláška přitom umožňuje odložit těžbu kůrovcových souší na lesním hospodářském celku, kde se lýkožrout smrkový vyskytujev tzv. kalamitním stavu, dle přílohy č. 2 této vyhlášky, nestanoví však, dokdy musí být tyto souše v rámci nahodilé těžby odstraněny).

 

Aktuální souhrn povinností vlastníka lesa daných základní legislativou ve vztahu k ochraně lesa najdete v článku Lesní ochranné služby v LP 05/2023.

 

ZÁKON O LESÍCH (289/1995 SB.)

 


  • Tato legislativa mimo jiné uvádí:


VLASTNÍK LESA JE POVINEN PROVÁDĚT TAKOVÁ OPATŘENÍ, ABY SE PŘEDCHÁZELO A ZABRÁNILO PŮSOBENÍ ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ NA LES, ZEJMÉNA:

  • Zjišťovat a evidovat výskyt a rozsah škodlivých činitelů a jimi působených poškození důležitých pro pozdější průkaznost provedených opatření; při zvýšeném výskytu neprodleně informovat místně příslušný orgán státní správy a provést nezbytná opatření.
  • Preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů.
  • Při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese (větrné a sněhové kalamity, přemnožení škůdců, nebezpečí vzniku požárů v období sucha apod.) je vlastník lesa povinen činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění jejich následků.

 

Orgán státní správy lesů může vlastníkovi lesa nařídit tato opatření:

  • Zastavení jiných těžeb než nahodilých a zpracování těžeb nahodilých ve stanoveném rozsahu a termínu.
  • Provedení ochranného zásahu směřujícího k zastavení šíření nebo k hubení škodlivých organismů.
  • Průkazné označování a evidenci vytěženého dřeva.

 

Opatření uvedená výše může orgán státní správy lesů uložit též vyhláškou.

  • Jde-li o opatření v zájmu jiného než vlastníka lesa, rozhodne orgán státní správy lesů i o tom, kdo ponese náklady s tím spojené.
  • Vlastník lesa je povinen hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků.
  • Vyskytne-li se v okolí lesů nebo na skladech dříví některý ze škodlivých organismů v nadměrném množství, může orgán státní správy lesů uložit opatření k vyhubení těchto škodlivých organismů, nebo proti jejich rozšířeníi právnickým a fyzickým osobám, které skladují dříví nebo užívají pozemky v okolí lesů.

 

PRÁVA A POVINNOSTI STÁTNÍ SPRÁVY LESŮ

Povinnosti orgánů státní správy lesů (dále SSL) na všech třech úrovních

  • obecních úřadů s rozšířenou působností (dále ORP),
  • krajských úřadů (dále KÚ) a
  • Ministerstva zemědělství (dále MZe) ve vztahu k ochraně lesa:


Na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP)

  • Omezit (zakázat) vstup do lesů postižených kalamitou.
  • Uložit opatření v případech mimořádných okolností (ve svém správním obvodu).
  • Rozhodnout o podmínkách lesní dopravy po cizích pozemcích (v současné době velmi aktuální při odvozu kůrovcového dříví).
  • Ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků a ke zlepšení zdravotního stavu lesů a plnění jejich funkcí, a zastavit nebo omezit výrobu nebo jiné činnosti v lese v případech hrozícího vzniku škod.
  • Rozhodnout o nezbytných opatřeních k odvrácení hrozícího nebezpečí.
  • Povolit výjimky ze zákonných lhůt pro zalesnění (2 roky) a zajištění (5 let).
  • Soustřeďovat údaje z lesní hospodářské evidence.

 

Na úrovni krajských úřadů (KÚ)

  • Více méně provádějí stejné činnosti jako ORP, přesahují-li jejich obvod (není nutné řešit současně na více ORP, rozhodne kraj).

 

Na úrovni Ministerstva zemědělství (MZe)

  • MZe řídí nižší orgány SSL a vykonává dozor nad jejich činností.
  • Vydává souhlas s nakládáním se státními lesy.
  • Povoluje výjimku z požadavků na použití reprodukčního materiálu k obnově lesa.

 

ORGÁNY SSL NA ÚROVNI ORP A KÚ MAJÍ V PRAVOMOCI UDĚLOVAT POKUTY AŽ DO 1 000 000,- KČ, DLE TYPU PŘESTUPKU.

  • Vrchní státní dozor provádí Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím České inspekce životního prostředí, která kontroluje výkon činnosti orgánů SSL, právnických a fyzických osob při naplňování ustanovení zákona o lesích.
  • Každý vlastník lesa musí mít dle § 37 zákona o lesích svého odborného lesního hospodáře (dále OLH), kterého si může buď vybrat sám, nebo mu je přidělen.

 

Zákon o rostlinolékařské péči

  • Zákon o rostlinolékařské péči (326/2004 Sb.) ve znění zákona č. 131/2006 Sb, se stavem ke dni 01.12. 2017, řeší ochranná opatření proti introdukci škodlivých organismů napadajících rostliny nebo rostlinné produkty.
  • Dále řeší z pohledu ochrany lesa aplikaci přípravků na ochranu rostlin (dále POR). Zde se mimo jiné uvádí:

 

Kdo může nakládat s přípravky na ochranu rostlin (POR)?

  • Nakládat s POR může pouze osoba, která je držitelem příslušného osvědčení dle výše uvedeného zákona (§ 49). Pro vlastní aplikaci je nutné osvědčení minimálně I. stupně, avšak tato osoba musí pracovat pod dohledem a být řízena osobou, která je držitelem minimálně osvědčení II. stupně.

 

Kdo může distribuovat POR a za jakých podmínek?

  • Prodávat přípravky na ochranu rostlin POR pro profesionální použití může pouze registrovaný distributor, který musí zajistit, aby prodejce byl držitelem III. stupně osvědčení pro nakládání s POR. Přitom musí od nakupujícího požadovat potvrzení, že je držitelem minimálně osvědčení II. stupně a zapsat do evidence registrační číslo tohoto osvědčení (§ 46c). Pro prodej POR, které nejsou určeny pro neprofesionální použití, výše uvedené neplatí, prodejce musí pouze kupujícího seznámit s riziky a způsobem použití.

 

Jak vám může pomoci odborný lesní hospodář?

  • Odborní lesní hospodáři (OLH) jsou lesníci, kteří na základě licence udělené dle zákona 289/95 Sb. o lesích, dohlížejí i na Vaše lesy. Jejich práce je sice nenápadná, ale pro naše lesy a přírodu velmi důležitá. Můžete se na ně obrátit se všemi dotazy z oblasti hospodaření v lese, ochrany, těžby i obnovy lesa.
  • Odborný lesní hospodář vám pomůže s nalezením napadených stromů, jejich vyznačením a díky regionální znalosti s i doporučením dřevorubců nebo lesnických firem, případně odběratelů dříví.
  • Pro vlastníky do 50 hektarů lesa, kteří si nezvolili sami svého hospodáře, se jedná o službu, která je v základním rozsahu financována státem. Pro každý lesní majetek je určen odborný lesní hospodář. Vlastník lesa, který hospodaří podle plánu (§ 24 odst. 3), je povinen uzavřít s odborným lesním hospodářem smlouvu o výkonu činnosti. Kontakt získáte na referátech životního prostředí příslušné obce s rozšířenou působností.

 

Co dělat, když sousední vlastník lesa krmí brouka?

  • V případě, že sousední vlastník nekoná patřičné kroky, je třeba jej nejlépe písemně upozornit, že z jeho majetku dochází k šíření škůdců do lesů ostatních vlastníků.
  • Pokud na tuto výzvu nezareaguje patřičnými kroky v ochraně lesa, je třeba požádat o pomoc příslušný referát životního prostředí příslušné obce s rozšířenou pravomocí, který by měl vlastníka vyzvat k provedení nahodilé těžby.